Jak jsme zabíjeli

Inspirační zdroje se rodí na různých místech, například u oběda. Při obírání vepřového žebírka jednu dobrou duši napadlo, že by bylo fajn napsat hru o pořádné žranici, aby z toho všeho zkoušení a šprtání rolí obědovičtí divadelníci taky něco měli. A protože jsme děj naší další hry chtěli zasadit na českou vesnici, zvolili jsme jako téma poctivou domácí zabíjačku. Bohužel jsme se nakonec stejně nenadlábli, jelikož našeho dvorního autora svedla múza na scestí. K zabíjačce sice došlo, ale nikdo při ní ani špejli neoblízl, navíc se do typicky venkovské hry vetřely dvě pražské prostitutky, jedna teta až z Ameriky a skoro pravá Indiánka.

Rok zkoušení Domácí zabíjačky byl ve znamení návratů, když jsme s otevřenou náručí znovu přivítali multitalentovaného Pavla Koníčka, který zjistil, že mu chalupaření nestačí, a Adélu Pozlerovou (dříve Kvasničkovou), kterou přilákal příslib role, jakou by si asi v životě nezahrála.

Své hvězdné hodiny si Domácí zabíjačka odbyla 14. a 15. srpna 2015 v přírodním amfiteátru "Pod lipami". Během dvou divadelních dnů ji vidělo přes 700 diváků (trhli jsme rekord), z nichž spousta na konci aplaudovala ve stoje. Víc si snad člověk ani nemusí přát.

Jak žijeme


  • Po premiéře 16.8.2019

    Když na něčem usilovně dřete dva roky a ono se vám to povede, musíte se nějak odměnit.

    69033763_656842298129677_7823445545715761152_n


  • 18.7.2019

    Maly-na-stranky-plakat_2


  • Pan malíř 25.6.2019

    Náš pan malíř Petr Bohdal je BŮH štětce, který stvoří, cokoliv si umaneme. S ním máme jistotu, že kdyby nám náhodou vypadl text, můžeme klidně tiše stát, protože pořád bude nač se koukat.

    Bohdal-small

Starší »