Jak jsme stonali a slavně se uzdravili

Když už se zdálo, že lépe se obědovickým divadelníkům vést nemůže, přišla nabídka na účinkování na soutěžní přehlídce amatérských divadel Klicperův Chlumec. Pro tamní fajnšmekry oprášili Hrátky s čertem a vydali se s nimi soutěžit. V listopadu 2007 Obědováci poprvé stanuli na opravdovém divadelním jevišti, převlékali se v opravdových šatnách a trému zmírňovali opravdovou slivovicí. Sice nevyhráli, na druhou stranu ani nedopadli jako „sedláci u Chlumce“ a na závěrečném galavečeru na ně čekala celá řada individuálních ocenění, včetně kuriozitek typu „Cena za originální přístup k divákovi pro Kristýnku“ nebo „Cena za zvládnutí co největšího počtu rolí pro Davida Čermáka“.

Bohužel, i obědovické divadelníky postihl známý efekt v podobě naplnění úsloví, že po posvícení přichází… no tak dobře, průjem. Krize byla dlouhá a vleklá. Začalo to tím, že režisér a scenárista v jedné osobě připravil poměrně tučné sousto – Jezinky Bezinky, které se ne každému členovi chtělo přežvýkat. Následovaly čistě praktické potíže novomanželů Kuldových, kteří toužili zahnízdit, postavit, zplodit, což se časově neslučovalo s účastí na zkouškách. Výpadek dvou členů se narychlo zacelit nepodařilo, a tak se premiéra slavné filmové a divadelní komedie o jeden rok posunula. Divadelníci si mysleli, že časovým odkladem něco získají, bohužel ale spíš ztratili. Sbohem jim dali další dva členové a navíc přišli i o střechu nad hlavou, protože jejich mateřská Hospoda U Vavřince se začala měnit v Polyfunkční dům. Jiní by to možná dávno zabalili, ale Obědováci se rozhodli s osudem porvat. Do svých řad přilákali nového člena, pábitele a bohéma Viktora Maláče, navíc Pavel Koníček a Zdeněk Pavlíček zariskovali a dobrovolně propůjčili své nemovitosti k divokým divadelním zkouškám. I díky nezištné pomoci spousty dalších lidí se nakonec podařilo „doklopýtat“ do 14. a 15. srpna 2009, kdy divadelní spolek (který se v mezidobí zaregistroval coby svéprávné divadelní sdružení) premiérově uvedl Jezinky Bezinky v přírodním amfiteátru na obědovické návsi. Prodělaná klinická smrt ho posílila natolik, že ho po šesti letech existence lze považovat za zdravý a silný organismus, který bude dál a dál rozdávat divadelní radost.

Jak žijeme


  • Vzácná návštěva na jevišti 15.11.2022

    V neděli 13. 11. si s námi v Novém Městě nad Cidlinou po letech zahrála zakládající členka spolku Adéla Pozlerová. Její vyšinutá policistka převtělená ve druhé půlce ve vodníka byla naprosto excelentní. Když to v sobě máte, tak to v sobě máte napořád.

    20221113_163129


  • Trhli jsme rekord! Asi teda. 19.8.2022

    Snažili jsme se spočítat diváky obou našich premiér a došli jsme k velmi hrubému odhadu 900 kusů, což by znamenalo, že jsme překonali 800 diváků z minula. Hlavní však je, že se dobře bavili a v sobotu nás dokonce potěšili ovacemi ve stoje.

     299028843_5654242344634199_7180573004117218741_n


  • Už se to rýsuje 13.6.2022

    Když kratonožský malířský mistr Petr Bohdal začne štětcem laskat kulisy, víme, že už se to opravdu blíží. Vždycky, když je vidíme poprvé, tak žasneme, jak šikovný člověk to je. Zatím je hotový teprve zlomek, ale už z něj je jasné, že zase budou krásné. A vy je 12. nebo 13. srpna můžete vidět celé na obědovické návsi!

    Img_7246_upd

Starší »