Jak jsme stonali a slavně se uzdravili

Když už se zdálo, že lépe se obědovickým divadelníkům vést nemůže, přišla nabídka na účinkování na soutěžní přehlídce amatérských divadel Klicperův Chlumec. Pro tamní fajnšmekry oprášili Hrátky s čertem a vydali se s nimi soutěžit. V listopadu 2007 Obědováci poprvé stanuli na opravdovém divadelním jevišti, převlékali se v opravdových šatnách a trému zmírňovali opravdovou slivovicí. Sice nevyhráli, na druhou stranu ani nedopadli jako „sedláci u Chlumce“ a na závěrečném galavečeru na ně čekala celá řada individuálních ocenění, včetně kuriozitek typu „Cena za originální přístup k divákovi pro Kristýnku“ nebo „Cena za zvládnutí co největšího počtu rolí pro Davida Čermáka“.

Bohužel, i obědovické divadelníky postihl známý efekt v podobě naplnění úsloví, že po posvícení přichází… no tak dobře, průjem. Krize byla dlouhá a vleklá. Začalo to tím, že režisér a scenárista v jedné osobě připravil poměrně tučné sousto – Jezinky Bezinky, které se ne každému členovi chtělo přežvýkat. Následovaly čistě praktické potíže novomanželů Kuldových, kteří toužili zahnízdit, postavit, zplodit, což se časově neslučovalo s účastí na zkouškách. Výpadek dvou členů se narychlo zacelit nepodařilo, a tak se premiéra slavné filmové a divadelní komedie o jeden rok posunula. Divadelníci si mysleli, že časovým odkladem něco získají, bohužel ale spíš ztratili. Sbohem jim dali další dva členové a navíc přišli i o střechu nad hlavou, protože jejich mateřská Hospoda U Vavřince se začala měnit v Polyfunkční dům. Jiní by to možná dávno zabalili, ale Obědováci se rozhodli s osudem porvat. Do svých řad přilákali nového člena, pábitele a bohéma Viktora Maláče, navíc Pavel Koníček a Zdeněk Pavlíček zariskovali a dobrovolně propůjčili své nemovitosti k divokým divadelním zkouškám. I díky nezištné pomoci spousty dalších lidí se nakonec podařilo „doklopýtat“ do 14. a 15. srpna 2009, kdy divadelní spolek (který se v mezidobí zaregistroval coby svéprávné divadelní sdružení) premiérově uvedl Jezinky Bezinky v přírodním amfiteátru na obědovické návsi. Prodělaná klinická smrt ho posílila natolik, že ho po šesti letech existence lze považovat za zdravý a silný organismus, který bude dál a dál rozdávat divadelní radost.

Jak žijeme


  • Po premiéře 16.8.2019

    Když na něčem usilovně dřete dva roky a ono se vám to povede, musíte se nějak odměnit.

    69033763_656842298129677_7823445545715761152_n


  • 18.7.2019

    Maly-na-stranky-plakat_2


  • Pan malíř 25.6.2019

    Náš pan malíř Petr Bohdal je BŮH štětce, který stvoří, cokoliv si umaneme. S ním máme jistotu, že kdyby nám náhodou vypadl text, můžeme klidně tiše stát, protože pořád bude nač se koukat.

    Bohdal-small

Starší »