Jak jsme se v tom vrtali

Pod vlivem úplňku a ataků manažerky Aleny, která prakticky od začátků divadla básní o tom, jak se v prehistorických dobách hrála v Obědovicích Lucerna, rozhodl se režisér (a scenárista) Pavel, že napíše Lucernu pro 21. století. Z původního Jiráskova textu pochopitelně nezůstal kámen na kameni, ale to co se podařilo z toho základního rámce vystavět, vypadalo velmi slibně. Bylo to aktuální, vtipné, ťalo to do živého, podle názoru některých členů souboru až tak, že by mohla začít během premiéry téct krev… A to jsme nechtěli způsobit, a tak jsme se rozhodli pro plán B.

Pořekadlo „Štěstí přeje připraveným“ v našem případě platilo do puntíku. Režisér souboru totiž dopředu počítal s tím, že mu jednoho krásného dne vyschne zdroj inspirace, a proto se jistil hledáním vhodného kandidáta po českých divadelních luhách a hájích. Našel ho ve středních Čechách ve Velmi Amatérském Divadle Kladno, jehož umělečtí vedoucí Kazimír Lupinec a Soňa Šemberyová (krásná jména, škoda, že jsou to jen přezdívky) napsali pro svůj soubor interaktivní zubařskou komedii Rozpaky zubaře Svatopluka, která byla tak úspěšná, že ji později adaptovala i profesionální divadla (pražské ABC, příbramské či zlínské divadlo).

Ta hra je velmi překvapivá, živá a dynamická, zahrnuje velmi intenzivní interakci s diváky – něco takového jsme za ta léta, co v Obědovicích divadelničíme, prostě ještě nedělali. Režisér se spojil s autory, kteří mu s radostí bezplatně přenechali práva, a tak už zbývalo jen vyřešit jednu „maličkost“ – kde sehnat zubařské křeslo. Tady se ale opět projevila manažerská genialita Aleny, které stačilo 48 hodin na to, aby ho zadarmo sehnala.

Od té doby jsme pilně vrtali, trhali a prováděli resekce kořenových hrotů, a kdykoliv šel někdo z nás k opravdovému zubaři, pečlivě se mu díval pod ruce a zároveň si dělal poznámky, aby to v létě na premiéře i v zájmu nebohých diváků, kteří skončili na našem křesle, dopadlo opravdu dobře.

Premiérová představení se na obědovické návsi odehrála 11. a 12. srpna a zejména to první bylo nezapomenutelné. Celé odpoledne jsme bojovali s nástrahami počasí, což vyvrcholilo asi dvě hodiny před začátkem, kdy nás poctila návštěvou dokonalá bouře, která otestovala naše morálně volní vlastnosti. Ustáli jsme to nejen my a diváci, ale především naše divadelní manažerka Alena, která držela kulisy pod nápory větru, ač jí přívaly deště zrovna přes otevřenou střechu zaplavovaly dům.

Jak žijeme


  • Vzácná návštěva na jevišti 15.11.2022

    V neděli 13. 11. si s námi v Novém Městě nad Cidlinou po letech zahrála zakládající členka spolku Adéla Pozlerová. Její vyšinutá policistka převtělená ve druhé půlce ve vodníka byla naprosto excelentní. Když to v sobě máte, tak to v sobě máte napořád.

    20221113_163129


  • Trhli jsme rekord! Asi teda. 19.8.2022

    Snažili jsme se spočítat diváky obou našich premiér a došli jsme k velmi hrubému odhadu 900 kusů, což by znamenalo, že jsme překonali 800 diváků z minula. Hlavní však je, že se dobře bavili a v sobotu nás dokonce potěšili ovacemi ve stoje.

     299028843_5654242344634199_7180573004117218741_n


  • Už se to rýsuje 13.6.2022

    Když kratonožský malířský mistr Petr Bohdal začne štětcem laskat kulisy, víme, že už se to opravdu blíží. Vždycky, když je vidíme poprvé, tak žasneme, jak šikovný člověk to je. Zatím je hotový teprve zlomek, ale už z něj je jasné, že zase budou krásné. A vy je 12. nebo 13. srpna můžete vidět celé na obědovické návsi!

    Img_7246_upd

Starší »